Tomáš Hlavička se narodil v Praze v roce 1950 a na první pohled může vypadat jako klasický architekt ČVUT. Jeho život však náhle změnilo setkání s renomovaným sklářským umělcem Pavlem Hlavou, který mu otevřel dveře do světa skla. Toto setkání se stalo zlomovým okamžikem v jeho kariéře a umožnilo mu naučit se precizně ovládat technologie broušení a práci se sklem.
Jeho rané práce se věnovaly stavování desek skla, které vytvářely ohromující efekty lomů světla a dynamiky pohybu. Postupně do svých děl začal integrovat pásky plátkového zlata a stříbra, což dodalo jeho pracím další rozměr vizuálního bohatství.
Hlavičkova tvorba se v současnosti zaměřuje na ukázněné stereometrické tvary, které jsou dotvářeny brusem a vytvářejí iluzivní prostory uvnitř skleněných bloků. Jeho díla jsou fascinující kontrastem mezi strohou formou a živelností složitých struktur, které jimi procházejí.
Inspiraci čerpá z přírody i lidského světa. Jeho tvorba odkazuje na jednoduché prvky přírody, jako jsou tůně s řasami, lesky rybích šupin, nebo symbolické lodě s archetypálními feminními znaky. Proměňuje obyčejné motivy do podoby vzácných skleněných relikvií, které nás vtahují do svého tajemného vnitřního světa.
Mezi jeho oceněními patří například Čestné uznání v Koganezaki v Japonsku, Evropská cena v Praze-Bruselu nebo Bavorská státní cena v Mnichově. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách významných muzeí a galerií po celém světě, včetně Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Muzea skla v Japonsku a MFA v Bostonu.
